Alergie na mléko
Mléko jako supertoxin (díl druhý)
Nejznámější problém je alergie na kravské mléko. Tento problém, ačkoliv je velmi dobře známý, kupodivu není nějak moc zásadní a setkáme se s ním poměrně vzácně.
Alergie na mléko je nesena bílkovinami, které mléko obsahuje. V mléce najdeme dva druhy bílkovin, a to kaseiny a bílkoviny syrovátky (alfa-laktalbumin a beta-laktglobulin). U dětí do tří let se nečastěji vyskytuje alergie na syrovátkové bílkoviny, tedy na albuminy a globuliny. Tato alergie však obvykle do šestého roku vymizí i bez jakéhokoliv léčení, a to je velký argument pro mnoho lidí, ba i pro lékaře.
Alergie na kasein
Alergie na kasein je složitější a sama mizí přibližně z padesáti procent. Vyskytuje se častěji u větších dětí a u dospělých. Vymizení alergie na bílkoviny mléka je pravděpodobně dáno zlepšujícím se účinkem enzymů, kterými je lidský organismus v dětském věku postupně vybavován. Alergie na kasein je však už pro lidské zdraví velmi nebezpečná, protože je často předzvěstí nástupu dalších alergií a komplikací. Alergik na kasein má padesátiprocentní riziko vzniku dalších alergických onemocnění, jako je astma nebo kožní alergie, mozkové alergie atd. A to už je vážný problém, s nímž se můžeme často setkat.
Mléko příčinou hyperaktivity
Nedávno se ke mně dostavili rodiče s přibližně desetiletým dítětem, které bylo hyperaktivní, a přestože velmi pravděpodobně mělo vysokou inteligenci po rodičích, jeho školní výsledky byly špatné. Také jeho sociální zařazení kvůli asociálnímu chování v kolektivu nebylo nejlepší. Pochopitelně že celý stav zvyšoval nervozitu v rodině a ta se odrážela na neurotičnosti nejen dítěte, ale i rodičů. Po stanovení příčiny problému, kterou byla alergie na kasein s nervovými příznaky, došlo v průběhu půl roku k výraznému zlepšení, a to jak v chování dítěte, hyperaktivitě, v sociální sféře, tak i ve výsledcích ve škole. Představme si, že mnoho expertů se pokoušelo dítě zvládnout psychofarmaky a psychologickými metodami, výchovnými metodami, přeřazováním ze školy do školy, a přesto by dítě bylo po celý život postiženo svými špatnými výsledky ve škole a vytvářel by se u něj sociální profil, který by byl problematický a velmi v životě limitující. Jak jednoduché mohou být zdánlivě složité věci.
První setkání s kravským mlékem
Vraťme se však ještě do útlejšího dětského věku. První setkání s kravským mlékem mohou alergici „odnést“ problémy kožního charakteru. Mylně bývá u těchto dětí diagnostikován atopický ekzém. Vizuálně u nich nacházíme mnoho projevů, od zhrublé pokožky až po svědivý zánět nebo puchýřky. Tyto příznaky mohou být doprovázeny neklidem, ale také kolikovitými bolestmi břicha, poruchami konzistence stolice, nespavostí, pláčem apod. Pozor však na jednu okolnost: bílkoviny kravského mléka se z krve matky mohou dostat do mateřského mléka. Dítě tedy může uvedenými symptomy reagovat i v případě, že samo kravské mléko nepožívá, a to i tehdy, když je výhradně kojeno. V takovém případě pak nezbývá nic jiného, než aby matka přestala kravské mléko požívat.
Ze všech potravin tvoří právě mléko nejvíce hlenů. Tento fakt už sám o sobě velice zatěžuje dětský organismus, protože hlen (mucin) bývá v dětském organismu často špatně rozkládán, a bývá tedy součástí problémů, o nichž hovoříme. Sám mucin obsahuje i jistou formu bílkoviny. Protože se tyto příznaky, jako jsou bolesti bříška, nadýmání, nespavost, ale i určité kožní problémy, pokládají v současné době za naprostou normu, nebude rodič ani lékař uvažovat hned o alergii na kravské mléko a rozhodně se lékař neodváží říci matce, aby tuto potravinu úplně vynechala ze svého jídelníčku. U alergií pak platí zásada „vše, nebo nic“, tedy žádné snižování konzumace není smysluplné.
Mnozí autoři, kteří mléko zkoumají, ještě uvádějí údaj, že kravské mléko obsahuje o padesát procent více fosforu než mléko mateřské. Fosfor je kyselinotvorný, a tudíž dětský organismus překyseluje. Přílišnému přísunu fosforu je dávána vina i v případě patologického vývoje nervového systému dítěte. Sám však nemám v této oblasti zkušenosti a nepodařilo se mi ještě do nynějška zabývat se problematikou fosforu.
Dospělí jsou také ve hře
U dospělých lidí vznikají i tzv. alergie sérové, což není lidový výraz pro sýr. Jedná se o hovězí sérum, které pochopitelně obsahuje bílkoviny; tyto bílkoviny jsou obdobou kaseinu. Dospělý člověk tak může alergicky reagovat na hovězí maso, zvláště na hovězí maso syrové nebo méně tepelně upravované. Následovat mohou bolesti hlavy, zažívací potíže, nervové potíže, kožní problémy atd.
Kravské mléko není ideální, sójové však také ne
Mnoho lidí již tuší, že kravské mléko není pro děti tak ideální potravinou, jak vyplývá z masivní propagandy, která se hluboce zažrala do našich myslí, a nahrazují kravské mléko mlékem sójovým. Není to náhražka zrovna ideální, protože sójové mléko obsahuje výrazně méně vody, kterou dítě potřebuje a kterou získává z mateřského mléka. V současnosti se stále prodlužuje doporučená doba kojení. V určité době, hlavně díky profesoru Švejcarovi, který se za své výroky v pozdějším věku národu omluvil, byla pokládána za dostatečnou doba kojení do půl roku. V myslích současných matek se tato doba prodloužila do jednoho roku a nenápadně jsou prosazovány názory (v této době zatím extrémní, ale nevylučuji, že během několika let budou normální), že by mělo být dítě kojeno až do tří let věku. Není to pravděpodobně proto, že by mateřské mléko bylo tak úžasné a nezbytné, i když matka v mléce předává dítěti protilátky, a tím zlepšuje jeho imunitu, ale i proto, že se kojené dítě může vyhnout velkým chybám ve výživě, které mohou mít později katastrofální důsledky. Sójové mléko obsahuje mnohonásobně (dá se říct, že desetinásobně) více bílkovin než mateřské mléko, a to pro takového kojence není vůbec dobrá zpráva. Obsahuje i větší množství škrobů a tuků či fosforu a síry a v takovém případě určitě neplatí, že čím více, tím lépe, protože ideál musí být vždy srovnáván s mateřským mlékem. Sója může také vytvářet alergické reakce a je pokládána za třetí nejčastější alergen hned po mléku a vaječném bílku.
Věřte vlastním očím
Tepelným zpracováním mléka nad 100 °C, tedy především převařováním mléka, ale hlavně použitím mléka v přípravě dalších potravin, jako je třeba pečení nebo smažení, může docházet ke snižování alergizujících vlastností, nikoliv však k jejich vymizení. Na druhé straně se v důsledku tzv. Maillardovy reakce mohou v takových potravinách vyskytovat nové alergeny. Maillardova reakce, to je chuťově i vizuálně velmi příznivý druh hnědnutí pečené a smažené potraviny a vytváření oblíbené kůrky. Jde o reakci aminokyselin a cukrů, z nichž teplem vznikají nové druhy alergenů. Jako vždy, i tentokrát musím upozornit na to, že neprokázání protilátek proti kaseinu v krvi, eventuálně protilátek proti syrovátce, znamená, že dítě není alergické. Musíme se častěji spolehnout na svůj rozum a na to, co vidíme. V takovém případě si vzpomínám na hlášku z jednoho amerického filmu – manžel, kterého manželka přistihla s milenkou, křičí: „Ty věříš více vlastním očím než mně!“ Tento výrok je příznačný pro myšlení mnoha lékařů, kteří více věří laboratorním výsledkům než vlastním očím. U projevů alergie je veliká výhoda to, že stačí vynechat mléko a alergické projevy se ztratí. Nahradíme-li kravské mléko mlékem kozím, mnohdy dosáhneme výsledku, i když u alergií to nemusí být vítězství úplné a alergie se může rozšiřovat i na kozí mléko a kozí výrobky.