Stop alergiím, astmatu a ekzémům

 

Pamatuji se, jak jsem se jich jednou na horách zeptala, jestli nechtějí tabulku čokolády a ony, ač zhruba dvou až tříleté, odpověděly, že už ten den kousek měly a že už víc nemohou. Již v tomto věku byly svědomité a věděly, jak se mají bránit nástrahám ze strany nevědoucích dospělých. Nutno dodat, že dnes jsou z nich šikovné sportovkyně, pilné studentky se zájmem o muziku, které o hlavu přerostly svou maminku... 

 

Dnes už se o různých alergiích ví více, také je k dispozici větší množství surovin, z nichž se dají jídla připravovat. Zvláštní je, že se těchto různých typů alergií, nesnášenlivostí na typy potravy vyskytuje tak nějak více. Údajně je to tím, že na začátku minulého století byly některé z těchto „nemocí“ pro děti opravdu smrtelné, neboť se nevědělo nic o dietách apod., děti se leckdy nedožily dospělosti, ale tím pádem po nich neměl kdo tuto nemoc dědit.

 

Také v poradně MUDr. Jonáše se objevují dotazy týkající se právě celiakie. Maminka se ptá: „Pane Jonáši, co si myslíte o celiakii, alergii na lepek, je to opravdu celoživotní záležitost, jak se uvádí?“ Pan doktor maminku musel nejdříve trochu usměrnit ve výkladu jednotlivých pojmů: „Předně, celiakie nepatří mezi alergie, je to metabolická porucha.“ A pak se vyjádřil k dotazu: „Primární, vrozená celiakie na všechny druhy lepku je celoživotní, neléčitelná. Sekundární celiakie, která se objeví v průběhu života a jde jen o intoleranci pšenice, je léčitelná.“  

 

Další rodiče se přišli do poradny poradit, neboť si nevědí rady se 6měsíčním synem, kterému začali dávat první pšeničnou kaši Hami a po týdnu se mu začaly dělat červené fleky kolem pusinky. Fleky do 20 minut zmizí. Vysledovali, že fleky se objevují po kaši a brokolici.

 

Na to má MUDr. Jonáš recept: „Intolerance pšeničné bílkoviny je docela častá, má ji přibližně každé desáté dítě. Odběrem krve je možné zjistit protilátky, anebo diagnózou na EAV přístroji, který používáme my. Když by vynechání pšenice (oves je daleko vhodnější) vám dělalo velké problémy, aplikujte dítěti naše preparáty Cortex, Elemde, Cranium a tolerance se upraví. Kapky mazejte na kůži bříška či loketní jamky, obsahují stopové množství lihu.“

K problematice celiakie se MUDr. Jonáš několikrát vyjádřil na veřejnosti, na svých přednáškách. Proto si to shrňme:  „Mluvíme často o celiakii, mluvíme o nesnášenlivosti lepku, ale je potřeba si do těchto pojmů zavést pořádek, protože lidé si je pletou, a pro přípravu naší stravy je důležité vědět, co je co.

 

Můžeme se setkat s alergií na lepek. Alergie na lepek není častá a postihuje 1 % z populace. Obvykle se v průběhu stárnutí upravuje, ale může přetrvávat po celý život. Alergie je reakce imunitního systému na setkání s bílkovinou. Je to nepřiměřená, hysterická reakce, kdy imunitní systém nereaguje vhodnou, přiměřenou formou. Proto pak u alergiků platí pravidlo vše, nebo nic. Alergik totiž reaguje stejným způsobem na větší či menší množství alergenů. Tedy stopy lepku pak mohou vyvolat alergickou reakci, která se pak obvykle projevuje v dýchacích cestách, nervovém systému, pálením v ústech a jícnu, ale také záněty tlustého střeva, vyrážkami a občas i v mozku. Alergie se dá vyléčit a její příčinu hledáme v nervovém systému. Jde totiž o poruchu řídících mechanismů pro imunitní systém a tyto řídící mechanismy jsou umístěny v našem mozku.

 

Jiným typem poruchy je, jak jsme si již říkali, primární vrozená celiakie, což je genetický defekt, tedy jde o poruchu genetickou a jako taková je nevyléčitelná. V této době medicína nedokáže odtranit tuto vrozenou genetickou poruchu. Takovému člověku pak nezbývá nic jiného než se úzkostlivě vyhýbat setkání s glutenem, protože gluten působí jako jed. Dochází k ovlivňování psychického i fyzického vývoje. Mechanismus poškození je takový, že dojde ke speciální imunitní reakci v tenkém střevě, objeví se zánět tenkého střeva, buňky tenkého střeva se rozestupují. Protože tenké střevo je místem, kde dochází ke vstřebávání většiny látek z naší stravy, dojde k poruše tohoto vstřebávání a do organismu se tak nedostávají některé vitaminy, minerální látky, stopové prvky, ale i třeba bílkoviny.

 

Tento člověk pak trpí nedostatkem živin, což má vliv na vývoj i fungování organismu. Rozestouplými buňkami se do organismu dostávají celé molekuly cizorodých bílkovin, které dále ovlivňují nervový systém, dochází k poškozování nervového systému. U těchto lidí může také imunitní reakce být velmi prudká a jejich organismus může být citlivý i na stopové množství lepku.

 

Třetí variantou je získaná celiakie, která je v literatuře uváděná pod různými názvy. Současná medicína, zvláště v České republice, nemá diagnostické prostředky, které by dobře odlišily vrozenou celiakii od získané celiakie.

 

U získané celiakie je dietní režim volnější a je třeba se vyhýbat jen ozimé pšenici. Výjimečně může sekundární celiakie vzniknout i na jiné obilniny, i například žito. S celiakií na ovesný lepek jsem se nikdy nesetkal. Proto pak sekundární celiatik může jíst mnoho potravin obsahujících lepek."

 

Pro zájemce z řad laiků i odborníků MUDr. Josef Jonáš s Mgr. Marcelou Václavkovou vytvořili názornou prezentaci, která je ke stažení zde.

 

(kaz)