Stop alergiím, astmatu a ekzémům

Letní dny jsou dávno pryč, zima už pomalu vytahuje své zmrzlé drápky, které nám s největší radostí zatíná do jakýchkoliv částí odkrytého těla. Komu by se nestýkalo po teple? Mezi námi však je mnoho těch, kteří sluneční paprsky příliš nevyhledávají  -  lidé postižení sluneční alergií.

Počet alergiků na sluneční záření se neustále zvyšuje. Příznaky alergie dokonce často překvapí osoby, které doposud žádné potíže neměly. V poslední době se zejména na zahraničních dovolených stále častěji setkáváme s lidmi posetých vyrážkou. Kožní příznaky se objevují až u 20% populace a jsou způsobeny buď samotným zářením, nebo zářením v kombinaci s kosmetickými přípravky. Podle příčin vzniku se sluneční alergie rozděluje na tři typy:

• Mallorka akné – kosmetické přípravky, opalovací krémy nebo parfémy – to jsou látky, které nám po dlouhém opalování mohou přihodit pěkně nepříjemnou vyrážku. Tento název vznikl podle podoby vyrážky (červené skvrny na kůži, pupeny a malé puchýřky). Nejvíce jsou postiženy ramena, paže a výstřih.
• Polymorfní světelná erupce – k projevení se této alergie dochází většinou s prvními jarními paprsky. Nejvíce postižená jsou místa, která jsou slunci vystavena (lýtka, dekolt, ruce…). První příznaky (kopřivka, svědění, puchýřky…) přicházejí často už po několika hodinách na slunci.
• Fotoalergické a fototoxické reakce – v případě této alergie dochází k vzájemné interakci UV záření a určitých látek. Do tohoto procesu není zapojen imunitní systém. Na rozdíl od sluneční alergie zde hraje velkou roli intenzita UV – záření a množství fototoxické látky. Fototoxické látky mohou být antibiotika, nesteroidní antiflogistika (ketoprofen), přírodní antidepresiva obsahující třezalku, ale také různé potraviny (citrusové plody, celer nebo fíky).

A jak se sluneční alergii bránit? Nejlepší prevencí by bylo samozřejmě nechodit na slunce, ale to není pro většinu z nás dost dobře možné. Vhodné je tedy používat ochranné prostředky – slunečník, prodyšný oděv, klobouk…Důležité je se chránit i opalovacími krémy, snažte se ale vyhnout potencionálním alergenům. Mnoho kosmetických firem vyrábí opalovací krémy, které jsou vhodné pro osoby trpící sluneční vyrážkou. Mezi potencionální alergeny se počítají i parfémy, kolínské, osvěžující kapesníčky apod…

V bulletinu Joalisu pro květen – červen  2010 (http://www.joalis.cz/cs-CZ/vzdelavani/bulletin.html) pan MUDr. Josef Jonáš radí:

„Určitá skupina lidí, a není jich právě málo, reaguje na intenzivní sluneční osvit výskytem tzv. exantému, tedy vyrážky, či změnami na kůži, které vyplňují místa vystavená slunci. Obvykle se tyto kožní reakce vyskytují ve výstřihu, na rukách, krku a obličeji. Tento druh kožních problémů bývá nazýván sluneční alergie. Lidé se před těmito problémy chrání tím, že si exponovaná místa zakrývají, či se vůbec slunci vyhýbají, anebo používají oleje s tzv. vysokým UV filtrem.

Tyto kožní reakce bývají vyvolány právě ultrafialovým (UV) zářením slunečního spektra. Méně intenzivní slunce příznaky sluneční alergie vyvolává jen málokdy, takže tito lidé v našem mírném pásu nebývají postiženy ani při slunečních dnech. Vyhýbají se ovšem činnosti s názvem opalování.

Příčiny těchto změn jsou obdobné, jako jsou příčiny jiných alergických zánětů vyskytujících se na sliznicích. Sliznice, která je vystavena kontaktu s cizorodou bílkovinou, musí být očištěna a organizmus, resp. jeho mozek, vyšle pokyny k příslušné imunitní reakci vedoucí k odstranění cizorodé bílkoviny. Na místě expozice se shromáždí buňky imunitního systému, které jsou typické pro likvidaci tohoto problému, a tedy i pro vznik zánětu, který takový hojivý proces doprovází. Kromě buněk z řady bílých krvinek se na místě setkání s cizorodou bílkovinou vyskytuje i řada látek, které řadíme do kategorie humorální imunity. Tyto látky jsou produkovány různými buňkami v různých orgánech; mezi tyto buňky patří mastocyty, které volně putují vazivovým systémem. Při sluneční alergii dochází vlivem dráždění ultrafialovou složkou slunečního spektra k uvolnění těchto látek, především histaminu, dochází tedy k nepřiměřené humorální (látkové) reakci.

Jak už víme z detoxikace alergické reakce, je do této nepřiměřené odpovědi zapojen mozek. V tomto případě příslušná část mozku své pokyny nevydává v souladu se závažností situace. Pro kožní alergii je typické větší zapojení nervového systému do problému, než tomu bývá u alergií slizničních. Kožní tkáň je protkána velkým množstvím nervových struktur, především tzv. nervových zakončení, která přenášejí tepelné, dotykové a polohové vjemy, řídí činnost kožních žláz, reaktivitu kožních cévek i celý kožní systém, který je – jak uvádím v přednášce o kůži – obrovským hormonálním a imunitním systémem. Právě spojení mezi mozkem a těmito kožními nervovými strukturami nefunguje v případě sluneční alergie tak ideálně, jak bychom očekávali.

Z této úvahy pak vyplývá i detoxikace. Toxiny mohou obecně pocházet ze tří skupin: mikrobiální ložiska, anorganické i organické toxiny z našeho okolí a metabolické toxiny. Všechny tři typy toxinů se mohou zúčastnit porušení činnosti jakékoliv tkáně, příčinu sluneční alergie tedy budeme hledat v přítomnosti těchto tří toxinů.

Ložisek v nervovém systému se budeme v případě alergie zbavovat kombinací LiverDrenu a Crania, preparátu odstraňující ložiska z mozku. K tomu musíme použít NeuroDren odstraňující ložiska z periferního nervového systému a Vegeton pro očištění autonomního nervového systému.

Takovou kombinaci v Analergu, jakožto komplexním protialergickém preparátu, nemáme, neboť s Analergenem se nepočítá pro využití v případě sluneční alergie. Můžeme však tento preparát použít jako dílčí preparát, ke kterému musíme další prostředky přidat. Těmi dalšími preparáty bude NeuroDren, Vegeton a CutiDren.

Může však nastat i situace, která je pak z hlediska detoxikace komplikovanější. Toxin produkovaný vzdálenými orgány může natolik iritovat nervový systém kůže, že ten bude reagovat na intenzivní stimulaci ultrafialovým zářením. Mám na mysli toxin, který je normálně produkován ložisky ze střeva, z lymfatického systému i z jiných orgánů. V tom případě bychom museli místo produkce tohoto toxinu vyměřit testováním Salvií a příslušný orgán detoxikovat. Ve většině případů však vystačíme s Analergenem a s preparáty, které jsem již jmenoval a které se týkají periferního a autonomního nervového systému. Celou detoxikaci pojistíme CutiDrenem, protože víme, že alergická reakce vzniká jen v tom orgánu, ve kterém se nachází ložisko, jež svými toxiny poškozuje fyziologickou funkci příslušné tkáně.“

 Text: Veronika Čapková

Zdroj: http://www.joalis.cz/cs-CZ/vzdelavani/bulletin.html